Můj příběh

Vyměnila jsem paragrafy za plátna.

Vystudovala jsem práva na Univerzitě Karlově a v irském UCC a několik let se jimi živila. Malovala jsem od dětství — ZUŠ ve Světlé nad Sázavou, pak roky vedle práce. V roce 2019 jsem poprvé vystavovala. V roce 2022 jsem právní kariéru ukončila a začala malovat naplno.

Narozena 30. ledna 1985 v Havlíčkově Brodě. Nadšená hudební fanynka (majitelka elektrické kytary v poznávacím procesu), pojídačka koriandru a čtenářka meziřádků. Pocházím z Vysočiny, žiji a tvořím v Praze.

Dnes tvořím jako rezidentní umělkyně v ateliéru Gabriel Loci na Smíchově. Maluji abstrakci se symbolickým přesahem — vždycky při hudbě. Od roku 2022 také tisknu litografie, dělám muraly a experimentální média.

Fascinuje mě lidská existence a dopad barev na lidské vnímání — mystika, symbolismus, filozofie, historie. V roce 2012 jsem přežila vážné onemocnění; „Život milující, život malující" proto není prázdné motto, ale moje denní realita.

Vždy se snažím zachytit a zpracovat pro mě aktuálně bouřlivé téma a neklouzat pouze po povrchu. Ke svým malbám příležitostně skládám i básně a zaznamenávám úvahy — knihy jsou má další zdravá závislost. Malba je pro mě přirozenou formou exprese: niterná a intimní záležitost, kterou považuji za nenásilnou formu komunikace, za univerzální jazyk.

Tak jako každá právní norma, i obraz bývá předmětem interpretace. Umění a kultura vždy byly a budou tichými advokáty duše.

Umění. U | mění nás mění. Spolupracuje. Rezonuje. Doplňuje. Otázky vzbuzuje a ty již vyřčené zodpovídá. Hojí i pohoršuje. Umění jsou pocity a emoce. Naše oči vidí jen to, co je naše mysl připravena vnímat. Cvičit mysl je umění. Umění cvičí mysl.

Moje obrazy jsou ve sbírkách v Evropě, USA, Indii a na Novém Zélandu. Jedno plátno vlastnila Jane Goodall.